Neptunova cesta tam a zpět

Květná zahrada v Kroměříži, která byla založena v druhé polovině 17. století, měla bohatou sochařskou výzdobu. Do dnešních dob se dochovala socha vodního boha Neptuna. Její původní kompoziční funkce a využití se měnily podle proměn, kterými procházelo zahradní umění během jednotlivých slohových období.

Socha vychází z původní starořímské tradice. Ležící starý muž drží nádobu a z ní vytéká nikdy nevysychající pramen. Jejím autorem je sochař Michael Mandík, který pracoval na sochařské výzdobě Květné zahrady v letech 1670-1673. Původně socha tvořila hlavní prvek Holandské zahrady, která představuje část Květné zahrady.

Od poloviny 18. století Květná zahrada sloužila více jako zahrada kuchyňská než zahrada reprezentační a část sochařské výzdoby byla přesunuta do Podzámecké zahrady. Neptunova socha se stala součástí kompozice vodního kanálu a ochránce vod vystupoval jako bůh Moravus - patrona mohutné řeky.

Další stěhování sochy souviselo s proměnou Podzámecké zahrady. Po roce 1832 se změnila zahrada v rozlehlý krajinářský park, jehož architektem byl Anton Arche. Neptun byl obohacen o kamennou nádrž a umístěn do lesíku u městských hradeb. Vzhledem k tomuto novému umístění pak byl některými návštěvníky považován spíše za boha lesů.

Po druhé světové válce se hodnotnější sochařská díla z celé Kroměříže shromažďovala v Květné zahradě. Neptun se vrátil sice na své místo, ale měl vážně poškozený především obličej. K restaurování došlo až v letech 2000-2002 Mgr. Ladislavem Werkmannem.

Na jaře roku 2014 byla v rámci obnovy dílčích částí Květné zahrady vytvořena nová nádrž dle vzoru dochovaném na Nypoortově rytině ze 17. století. V porovnání s fotografií současného stavu je možné vidět snahu se co nejvíce přiblížit původní podobě.

Neptun se nakonec vrátil do Holandské zahrady a zde jeho cesta prozatím končí.

2016-02-05